Kuličkiáda

Kuličky patří mezi nejstarší sporty v historii lidstva. Toto tvrzení je doloženo archeologickými nálezy kuliček ve starověkém Egyptě, aztéckých pyramidách či na pohřebištích původních obyvatel severní Ameriky. Ve všech těchto případech se jednalo o nálezy kuliček vyrobených z oblázků. Nejstarší nalezená kulička pochází z Egypta a datuje se do roku 3000 let před n. l., britské Marble Muzeum má ve svých sbírkách kuličky z Kréty, které pochází z období mezi 2000 – 1700 let před n. l.
Dříve se nejčastěji hrálo s kuličkami vyrobenými z oblázků, jílu, kostí nebo z mramoru. A právě mramor dal pravděpodobně kuličkám jejich název v angličtině (marble = anglicky mramor, marbles = anglicky kuličky). Později se velmi oblíbenými staly kuličky skleněné. O tom, kde se začaly „skleněnky“ vyrábět jako první, se dodnes vedou spory. Někteří historici tvrdí, že v Benátkách, jiní přisuzují prvenství německému městečku Lauscha. Největším současným výrobcem kuliček je firma Vacor z Mexika. Ve svých začátcích sice vyráběla hliněné kuličky, ale od roku 1934 přešla na výrobu „skleněnek“. Dnes vyrábí až 12 milionů kuliček denně a vyváží je do 40 států světa. U nás patří jejich kuličky mezi profesionálními hráči k nejoblíbenějším.
Novodobá historie kuliček se v ČR začíná psát na podzim roku 1998. Tehdy byla uspořádána série 4 turnajů, které se hrály podle pravidel, jak je známe dnes a o rok později, přesněji v srpnu 1999, byl založen Český kuličkový svaz. Z počátku se hrálo pouze na hřišti v Kralupech nad Vltavou, tedy v místě založení Českého kuličkového svazu. Rozšíření tohoto sportu však na sebe nenechalo dlouho čekat a kuličky se postupně staly celorepublikovým sportem.

A jaká jsou vlastně oficiální pravidla kuliček?

1. Druhy her
1.1 Rozlišujeme několik druhů her, které mají stejná pravidla, liší se pouze počtem kuliček, které má každý hráč k dispozici.
1.2 Klasická hra – každý hráč má 10 kuliček.
1.3 Zkrácená hra – každý hráč má méně než 10 kuliček.
1.4 Prodloužená hra – každý hráč má více než 10 kuliček.

2. Vlastnosti kuliček
2.1 Soutěžící, kteří spolu hrají zápas, musí mít své kuličky odlišeny barevně nebo jiným způsobem tak, aby nemohlo dojít k záměně.
2.2 Pokud soutěžící, kteří spolu mají sehrát zápas, chtějí použít stejných nebo podobných těžko rozlišitelných kuliček, následuje rozhoz k důlku. Vítěz rozhozu má právo volby kuliček, poražený musí použít odlišné dle čl. 2.1. Tento rozhoz k důlku nemá vliv na to, kdo zahajuje hru.
2.3 Kulička může být vyrobena z libovolného nekovového materiálu. Průměr kuličky nesmí být větší než 16,5 mm. Soutěžící je povinen na požádání pořadatele předložit své kuličky ke kontrole.
2.4 Soutěžící hraje jen se svými kuličkami. Může jimi trefovat i soupeřovy kuličky a tím měnit jejich umístění, libovolně je cvrnkat např. mezi důlek a soupeřovu kuličku apod. Hráč má v každé hře možnost 1x manipulovat se svou kuličkou, s níž bude v následujícím cvrnku hrát, za účelem úpravy povrchu pod ní. Kromě této možnosti nesmí žádným jiným způsobem než cvrnkáním úmyslně měnit polohu svých kuliček – učiní-li tak, pokračuje ve hře cvrnkáním dané kuličky z čáry hodu (za předpokladu, že je na řadě).
2.5 Kuličky se hrají na povrchu, který musí být dle možností upraven tak, aby se na něm vyskytovalo co nejméně horizontálně – vertikálních nerovností. Čára hodu je od středu důlku vzdálena 750 cm, důlek má průměr 9 – 11 cm a musí být min. 5 cm hluboký. Za důlkem musí být min. 2 m volného prostoru. Důlek má kulatý tvar.

3. Průběh hry
3.1 Hra se zahajuje rozhozem k důlku. Vítěz rozhozu má právo určit, který z hráčů bude v úvodní hře házet své kuličky k důlku jako první. Hráč, který hází v úvodní hře své kuličky k důlku jako první, nadále začíná v lichých hrách zápasu, jeho soupeř v sudých.
3.2 Rozhozem se rozumí hod jednou kuličkou směrem k důlku. Vítězem rozhozu se stává hráč, jehož kulička se nalézá blíže k důlku. V případě shodné vzdálenosti nebo pokud oba soutěžící trefí svou kuličku do důlku, rozhoz se opakuje. Pokud kulička soutěžícího, který házel jako druhý, tečuje soupeřovu kuličku, rozhoz se taktéž opakuje. Pokud se hráči nedohodnou na pořadí, v kterém se budou rozhazovat, začíná hráč lépe postavený v národním žebříčku; nejsou-li v něm dosud hodnoceni nebo jsou-li oba na stejné pozici, provede pořadatel losování. Při opakovaném rozhozu hází soutěžící v opačném pořadí než v předchozím. Hráč má právo požadovat po pořadateli přeměření vzdálenosti kuliček. Ta se měří od nejbližšího kraje důlku k nejbližšímu konci kuličky.
3.3 Po ukončení rozhozu kuličky použité k tomuto účelu na hřišti nezůstávají – každý hráč tu svou použije spolu s ostatními při následném házení směrem k důlku.
3.4 Soutěžící, který hází své kuličky směrem k důlku:
• Musí mít obě chodidla za čárou hodu vzdálenou 7,5 metru od středu důlku.
• Hází přesný počet kuliček, který je určen pro danou hru, přičemž se snaží zasáhnout důlek.
• Pokud hráči kulička upadne za čáru hodu, nepovažuje se toto za hod a hráč ji může sebrat a házet jí znovu.
3.5 Soupeř hráče, který hází své kuličky směrem k důlku, musí stát minimálně 0,6 m za hráčem. Při cvrnkání musí stát oba hráči tak, aby nemohli zastavit či zbrzdit některou z pohybujících se kuliček.
3.6 Po odházení všech kuliček účastníky zápasu se kuličky dopravují do důlku cvrnkáním. Cvrnkáním (cvrnknutím, cvrnkem) se rozumí pohyb pouze jednoho prstu jedné ruky (hráč se smí kuličky dotknout pouze tímto prstem), přičemž dochází ke kontaktu s jednou hráčovou (nikoli soupeřovou) kuličkou a následně ke změně její polohy. Tato kulička však může trefit kuličku (kuličky) soupeře. Pokud jsou splněny tyto podmínky a při cvrnkání dojde k více než jednomu dotyku kuličky prstem (tzv. dvojcvrnk), považuje se to za regulerní cvrnk.
3.7 Hráči se střídají ve hře vždy po jednom cvrnknutí, a to bez ohledu na to, zda kulička zasáhne důlek. Pokud hráč při cvrnkání zavadí o kuličku soupeře tak, že ji uvede do pohybu, čímž se změní její poloha, vrací se obě kuličky na původní místo a cvrnk se opakuje.
3.8 Cvrnkání zahajuje hráč:
• Který má více svých kuliček v důlku.
• V případě shodného počtu kuliček v důlku ten, který má svou nejlépe umístěnou kuličku nejblíže důlku, pokud se tyto vzdálenosti shodují, rozhoduje druhá nejlépe umístěná kulička atd. Hráč má právo požadovat po pořadateli přeměření vzdálenosti kuliček. Ta se měří od nejbližšího kraje důlku k nejbližšímu konci kuličky.
3.9 Vítězem hry se stává soutěžící, který má všechny své kuličky umístěny v důlku a zároveň minimálně 1 kulička soupeře zůstává mimo důlek. Kulička se považuje za umístěnou v důlku, pokud se nachází celým svým objemem pod úrovní okolní země. V případě, že po cvrnknutí jedním z hráčů nezůstane mimo důlek žádná kulička, jedná se o remízu, hra se opakuje a vzájemná bilance vyhraných her zůstává stejná jako na začátku této hry.
3.10 Vítězem zápasu se stává soutěžící, který dosáhl předem stanoveného počtu vítězných her.

Byť jsme byli nuceni si tato pravidla při naší kuličkiádě v Siřejovicích trošku upravit, protože vzdálenost 750 m čáry hodu od středu důlku, byla na naše provizorní podmínky opravdu velká, tak si děti hru náramně užily. Myslím tím věkovou kategorii dětí 6 let a více. A i když jsme měli připravenou „překážkovou“ dráhu i pro nejmenší účastníky, nepodařilo se nám je pro kuličky příliš nadchnout. Co se nám však nepodařilo při kuličkiádě, tak se nám stonásobně vrátilo při hledání pokladu. Trasa vedla z dětského hřiště na hřiště fotbalové a poté dolů do vsi ke kostelu. Cestou jsme samozřejmě plnili úkoly, z nichž nejtěžší bylo oběhnout fotbalové hřiště. Jéééé, jak jen je to hřiště velké….Sportovci tedy obíhali fotbalové hřiště a „lenoši“ hbitě využili laviček ve stínu. Nicméně, poklad se nám společnými silami podařilo najít celý a odměnou nám byly sladkosti a prima strávené odpoledne s našimi nejmenšími.

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Mohlo by se vám líbit...