Jedná se o velmi starý, ale dodnes živý lidový zvyk. Ona magická noc z 30.dubna na 1.května, patřívala mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. Lidé také věřili, že se v tuto noc otevírají různé jeskyně a podzemních sluje, ve kterých jsou ukryty poklady. Aby se hledač pokladu dokázal před těmito silami úspěšně bránit, musel prý mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a řadu dalších předmětů. Lidé se chránili před mocí temných sil i nejrůznějšími praktikami. Před vrata domu i chléva se pokládaly narýpané drny, protože se věřilo, že čarodějnice, která chtěla vstoupit dovnitř, musela nejdříve spočítat všechna stébla, což do rána, kdy její moc pominula, nestihla. Stavení se kropilo svěcenou vodou a před vrata a na dvůr se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila. Také se věřilo, že symbol zla „ďábel“ má moc škodit prostřednictvím lidí, nejčastěji starých žen. Trnem v oku se tak stávaly „babky kořenářky“, které se vyznaly v tajích přírody, znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a dokonce i napravovat zlomeniny. Je paradoxní, že právě ony bývaly stíhány pro čarodějnictví, souzeny a upáleny. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích (zvláště v Německu) velmi starého původu. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. V tuto noc se zapalovala i smolná košťata a vyhazovala se do výšky, aby byly vidět čarodějnice létající na košťatech v povětří. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc, a to pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. Stejně jako každý rok, vzplál i letošní poslední dubnovou noc (vlastně večer), také oheň na dětském hřišti v Siřejovicích. Čarodějnice, které se sešly v hojném počtu si nejprve přezkoušely své dovednosti v letu na koštěti, v přesnosti při hodu na cíl, v zatloukání hřebíků a prověřily si své čichové a hmatové schopnosti. Poté proběhla volba „nejkrásnějších“ účastnic, ale to už se všichni těšili na táborák, který tento po dlouhé době krásný jarní, až skoro letní den ukončil. …..a ještě jsme si stihli společně pohrát.