Stanování na hřišti

Již několik let s dětmi pravidelně před letními prázdninami stanujeme o víkendu na dětském hřišti. Každé stanování se nese v duchu nějakého tématu, kterým pro letošní rok bylo “recyklohraní”. A tak hned poté, co se nám podařilo postavit stany, čekal na nás svět třídění a recyklace s Tondou Obalem. Dozvěděli jsme se spousty zajímavých informací. Třeba i to, že z odpadů, které vytřídíme do barevných kontejnerů, se vyrábí nové užitečné věci. Tím se šetří příroda a suroviny jako jsou stromy, voda, uhlí nebo ropa. A jednu takovou dost zajímavou recyklaci jsme si pro děti také připravili, ale o tom až později. Po večeři nás totiž ještě čekala keramická dílnička s keramickou dílnou Dlouhánka z Litoměřic a děti si mohly z keramické hlíny vyrobit překrásné berušky. Ty by normálně absolvovaly první výpal v keramické peci a teprve poté by přišel čas na jejich barvení. Ale my jsme keramickou pec k dispozici neměli, takže jsme tento proces trochu uspíšili a berušky jsme nabarvili hned. Pak je čekala cesta do pece v keramické dílně v Litoměřicích a během týdne byly hotové k vyzvednutí. Ale to už moc předbíhám. Po keramické dílničce jsme si dali menší oddych a po setmění nás čekala stezka odvahy. Zajímavé, kolik bylo ve dne mezi námi odvážlivců a s postupující tmou jejich řady řídly. No, tentokrát to bylo opravdu strašidelné. Ale podepsat se na tabuli umístěnou uprostřed hřbitova zvládli téměř všichni. Ještě dlouho do noci jsme si o svých zážitcích ze stezky odvahy vyprávěli. A pak už se šlo spát. Noc byla téměř bez deště, i když poměrně chladná.

Druhý den ráno, tedy hned po snídani, se už na dětském hřišti ozývalo nedočkavé štěkání svěřenců agility klubu Pohoda. A pejsci ani jejich páníčkové opět nezklamali, předvedli nám úžasnou podívanou. Vždyť agility jako zábava a vlastně i jako sport je u nás čím dál více oblíbenou zábavou, kterou, jak jsme se přesvědčili, zvládnou jak dospěláci, tak i děti. Naše dopoledne pak pokračovalo již tradičním barvením triček, a to až do oběda. Následovala chvilka oddechu a pak už nás navštívil pracovník CHKO České středohoří z Litoměřic se svou sbírkou motýlů a nejrůznějších brouků. A to bylo něco! Spousta z nás viděla některé exempláře dokonce poprvé v životě. Následoval poutavý výklad o tom, kde který druh žije, čím se živí a zda ho ještě můžeme v přírodě vůbec spatřit. Opravdu skvělé a poutavé vyprávění, na které jsme rovnou navázali výrobou hmyzích domečků, aby se hmyzu a broučkům u nás také líbilo. A vlastně toto byl náš recyklační projekt, protože jsme hmyzí domečky vyrobili (zrecyklovali) ze starých palet. Děti domečky nabarvily a vyplnily nejrůznějším materiálem, který slouží k zabydlení právě pro hmyz a brouky - (šišky, dřevitá hmota, zbytky dřívek). Ještě jsme si po večeři užili krásný tvořivý večer, poseděli s kytarou a hajdy na kutě. Ráno bylo chladné a mlhavé. Po snídani nás pak čekalo společné bourání stanů a balení. Opět krásný víkend a já bych chtěla touto cestou moc poděkovat všem, kteří ho s námi strávili a znovu neváhali věnovat svůj volný čas našim nejmenším.