Velikonoce v obci

Máme za sebou Velikonoce, svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Jedná se také o nejvýznamnější křesťanský svátek symbolizující přemožení smrti a oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou pohyblivý svátek, který se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku, a jejich datum se tak rok od roku mění.

Během velikonočního období, které zpravidla trvá šest neděl, se dodržovaly nejrůznější zvyky a tradice, které se ještě lišily od vesnice k vesnici. Ať se jednalo o Květnou neděli, Popeleční středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu nebo Boží hod velikonoční, vždy bylo úkolem těchto zvyků a tradic zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob a připravit se na znovuzrození přírody. Poslední velikonoční týden začíná vždy Květnou nedělí, která je zároveň poslední postní nedělí a její pojmenování vzniklo z toho, jak jsou v tento den zdobeny kostely kočičkami nebo vrbovými větvičkami. Dále pak tento den připomíná i vjezd Ježíše zpátky do Jeruzaléma. Následuje Modré pondělí, které je posledním masopustním pondělím a pro křesťany byl tento den symbolem volného dne, kdy lidé nepracovali a zdobili kostely modrým a fialovým suknem. Na Šedivé úterý se obvykle hospodyně věnovala úklidu celého domu, vymetání pavučin a prachu. Týden pak pokračuje Sazometnou, Škaredou či Popeleční středou a podle tradice se v tento ten vymetaly komíny, aby se z příbytku vyhnaly zlé síly. Středa také připomíná zrazení Ježíše Jidášem za 30 stříbrných, proto škaredá. Následuje Zelený čtvrtek, který je připomínkou poslední večeře Ježíše. Hospodyně také uklízely a smetí se následně nosilo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. V tento den se také jedla jídla ze zelených surovin, tedy ze zelí, špenátu nebo hrachu. Během čtvrtka pak obvykle umlknou kostelní zvony, které podle pověsti odlétají do Říma. Následuje Velký pátek, který připomíná utrpení a smrt Ježíše. V tento den se nekoná mše svatá ani pohřby. Zato se dle pověstí otevírají hory, které ukrývají poklady. Mše se nekonají ani během Bílé soboty. Ta se obvykle nesla ve znamení příprav na Boží hod velikonoční a připravovaly se pokrmy a pletly pomlázky. Tímto dnem také končí postní doba a po západu slunce se slouží velikonoční vigilie, což je bohoslužba, která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání. Zároveň se během této bohoslužby znovu rozezní i kostelní zvony. Následující den je Velikonoční pondělí, které je tradičně spojeno s pomlázkou a koledováním.

Letošní zima byla opravdu dlouhá a jelikož jsme marně vyhlíželi teplejší počasí a jaro, oblékli jsme tak alespoň jarně, a tak trochu i velikonočně naši obec. Na několika místech jste mohli vidět zajíčky ze dřeva, slaměnou Moranu, budkovník ověšený budkami, alej kraslic a maxi vejce. Ke všem těmto symbolům jara vás pak navedly nově zavěšené ukazatele a my věříme, že jsme vám zpříjemnili čekání na Velikonoce.