HURÁÁÁ, máme indiánský totem!
Výraz totem pro Indiány znamenal spíš bájného a uctívaného předka rodu ve zvířecí podobě. A právě tato zvířata byla vyřezávána na kůly, které je možné nazývat jako „totemové kůly“. Vysoko do výšky se tyčící bohatě vyřezávaná umělecké díla představovaly většinou dva důležité zvířecí předky nebo posvátné bytosti. Dřevěný jalovcový kmen mohl mít výšku od tří do dvaceti metrů. Představoval legendu o vzniku rodu a její historii, která se četla odspodu totemu nahoru. Symboly na totemech zůstávají dodnes často záhadou. Vyobrazené tváře se téměř nikdy neusmívají – jejich výraz je zarputilý až tajemný. Na úplném vrcholku posvátného kůlu bylo umístěno vyřezávané zvíře, které patřilo rodině, ke které řezbář patřil. Každá vesnice měla své umělce – specialisty, kteří se této práci věnovali a dostávali za ni odměnu. Zkušení řemeslníci si ze svých řad vybírali i nástupce. Většinou to byli synovci nebo některý ze synů.
Totemů rozeznáváme několik druhů. Bez jeho vztyčení se neobešla žádná slavnost, které se říkalo – potlač, volba náčelníka, nebo důležitý pohřeb. Pohřební totemy byly zezadu vydlabané a do vzniklých prohlubní se potom ukládaly ostatky zemřelých náčelníků nebo jiných vlivných mužů kmene. Menší totemy zdobily vchody do příbytků, mohly zdobit i rohy staveb. Říkalo se jim dveřní. Vždycky o kousek převyšovaly střechu domu a kolem vchodu byla někdy na kůlech znázorněná rozevřená tlama zvířete nebo bájného tvora.