Únorová dílnička v knihovně

Tématem „ÚNOROVÉ dílničky“ byl masopust.

Vysvětlili jsme si, že masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Masopustní čas je dlouhý, začíná dnem Tří králů, pokračuje až do začátku postní doby a vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou nazývány jako končiny, ostatky, fašank či přímo masopust. V těchto dnech se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst.

Masopustní veselí nebylo nikým organizováno. Jeho podstatou bylo, že mládež převzala na dobu masopustního veselí vládu nad obcí. K tomu byl zvolen z jejího středu výbor, který organizoval zábavu a taneční programy v hospodě. Výbor tvrdě pracoval, jeho členové museli všechno připravit, obejít obec, vybrat peníze na pohoštění, domluvit hudbu, zajistit dostatek piva, vyzdobit sál a ještě být příkladem k tanci. Odznakem jejich přechodné moci byla šavle ozdobená šátky a stuhami, které se říkalo právo. Členu výboru se říkalo stárek, vedle prvního stárka tu byli rychtář, pudmistr, konšel či sklepník. Masopust si oblíbily všechny vrstvy obyvatel, všude se tančilo a veselilo v maskách. Vedle obvyklých postav jako byl medvěd vedený medvědářem, to byla kobyla, kominík, Žid, cikán, Turek, bába s nůší, masky zvířat, ale také postavičky parodující neoblíbené úředníky, politiky či některé profese nebo lidské vlastnosti. Masopust si lid mohl svobodně užívat bez zábran po celá staletí a toto právo si nenechal vzít.

Pro masopust byly typické i masky v podobě zvířat, což nás inspirovalo k výrobě masky krásně barevného papouška.